V okamžiku, kdy se Vaše dítě válí v hysterickém záchvatu uprostřed obchodu, nejraději byste se jako rodič vypařili. Pocity, že jako rodič naprosto selháváte, se neomylně dostaví a vy se budete cítit naprosto bezmocní. Je třeba, abyste se co nejrychleji uklidnili především vy. Žádné období dětského vývoje není nekonečné, a tak musíte zatnout zuby, vydržet a pomoci dítěti toto období co nejrychleji a nejlépe překlenout.
Kdy u dětí období vzdoru začíná?
První projevy nesouhlasu dítěte s Vašimi představami o průběhu událostí se objevují již po prvních narozeninách. Dítě se osamostatňuje, začíná samo chodit a začíná být v řadě ohledů soběstačné. Cítí potřebu dělat věci samo a zkoušet, co vše dokáže. U dítěte se období vzdoru neprojeví pouze jednou, ale vrací se v průběhu vývoje hned několikrát, tím posledním a možná nejnáročnějším bývá však období puberty. Vztek je pro lidi stejně přirozený pocit jako radost nebo strach. A stejně jako s ostatními emocemi je dobré naučit se s ním pracovat.
Jak s dětským vztekem zacházet?
Je důležité si uvědomit, že děti nám tyto scény nedělají schválně. Jejich mozek není natolik vyzrálý, aby si s tak silnými emocemi umělo poradit v klidu. Čím více si uvědomují své „já“, tím více se snaží vymezit vůči svému okolí a prosadit své představy o životě. Pokud si kladete za úkol, že budete všem takovýmto záchvatům u dítěte předcházet, neděláte úplně dobře. Zaprvé to není ani dost možné a za druhé dítě se potřebuje s těmito emocemi naučit pracovat, po celý život jej přece před nimi chránit nemůžete. Co však můžete udělat, je dítěti jasně vymezit hranice, ve kterých se může „pohybovat“. Pokud děti vědí, co mohou a co ne, mívají období vzdoru klidnější.
Vztek je vlastně vyjádřením určitého pocitu zmatení, ztracení a snahou přitáhnout pozornost rodiče. Navíc děti se nejvíce učí nápodobou, vidí-li rodiče neustále se nad něčím rozčilovat a vztekat, těžko mohou čekat, že jejich dítě bude reagovat klidně. Dejte dítěti najevo, že jej chápete, jen to už mu pomůže, aby se v nejbližších okamžicích zklidnilo. Dejte dítěti však najevo, že je nepřípustné, aby ve svém vzteku bylo agresivní. Pevným a klidným hlasem mu řekněte, že sice rozumíte tomu, že je naštvané, ale ani to mu nedává právo, někoho bít atd.