Předškolní zařízení zřizují v naší republice převážně obce či dobrovolné svazky obcí, méně pak soukromí zřizovatelé, kraje, či registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy. Vzhledem k tomu, že v době snížené natality byla předškolní zařízení zřizovaná veřejnými zřizovateli rušena a zřízení nových představuje velké finanční požadavky na rozpočet zřizovatele, nepředstavuje v současné době soukromé zařízení pro obecní zařízení konkurenci v pravém slova smyslu, ale spíše vítanou pomoc v zabezpečení péče o děti předškolního věku. Otázkou zůstává další vývoj těchto zařízení ve vztahu s dalším vývojem natality v ČR.
Postavení soukromého předškolního zařízení vůči zařízení veřejných zřizovatelů
V současné době je z hlediska legislativy postavení předškolních zařízení soukromých zřizovatelů srovnatelné s postavením škol veřejných zřizovatelů, zvláště pokud jsou zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení. V tomto případě uzavírají smlouvu o dotaci ze státního rozpočtu, což znamená, že platy pracovníků a ostatní přímé náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Otázkou je, jak tomu bude do budoucna, až se uvolní místa v předškolních zařízeních veřejných zřizovatelů. Vzhledem k tomu, že provozní náklady a investice platí veřejní zřizovatelé ze svých rozpočtů, jistě vzniknou tlaky, aby soukromé školství nemělo stejné podmínky jako „státní“ školství, tj. aby bylo znevýhodněno např. formou snížení dotace ze státního rozpočtu a tím došlo opět k naplnění kapacit zařízení „veřejných zřizovatel“.
Prognóza další existence soukromých mateřských školek?
Jednou z cest, jak si tyto organizacemi zajistí své místo v síti předškolního vzdělávání je jejich profilace (např. golfová mateřská škola, veganské stravování a podobně) tím se výrazně zvýší jejich konkurenceschopnost a postavení na trhu ve smyslu najít si „své“, vyhraněné klienty.