Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.
Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.
Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.
Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.
I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.
Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.
Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.