Blog

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

Kleštík včelí je drobný zabiják, který přenáší na včely smrtící viry. Je to velmi podobné, jako když klíště napadne člověka. Málokteré včelstvo se tomuto parazitu vyhne. Bezvadně se mu daří v teplém počasí, kdy se přemnoží, a pokud nejsou v zimě patřičné mrazy, kleštík včelí nevyhyne a na jaře pak včelám způsobuje obávanou varroázu.

Včelaři pak zažívají dokonalý horor. Po celé republice pak hlásí velké ztráty. Běžné úhyny mohou být až o polovinu včelstev, někdy bohužel dokonce i o 90%. Přitom běžné zimní ztráty bývají tak okolo 10%.
Varraoáza je obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destruktor, česky kleštík včelí.

Tento roztoč přenáší viry, které včelstvo oslabují. Oslabené včely pak můžou napadnout i další paraziti. Nemoci si šíří včely mezi sebou. Včelstva pak hynou, někdy dokonce i hromadně, což pro včelaře znamená velké ztráty.

Česko patří v Evropě mezi nejvíce zavčeleným zemím. Drobných chovatelů je u nás více než padesát tisíc. Většinou jsou všichni včelaři disciplinovaní, a choroby včel se snaží léčit v souladu s právními postupy. Zdravotní stav včelstev se tak daří udržet na přijatelné míře. Bohužel občas stejně dochází k celoplošným úhynům. Spoléhat se na to, že se včely sami parazitům ubrání s jejich přirozenou imunitou, opravdu nejde.

I když se usilovně pracuje na záchraně včel, výsledky nejsou nijak výrazné. Nákazy se také šíří vinou pašeráků, kteří se včelami obchodují. Dochází tak k celosvětovému šíření varroázy.

Pokud se tragickému úhynu včel nepodaří nezabránit, může to mít za následek nedostatek kvalitního medu. A protože včely opylují až 80% rostlin, bez jejich sosáků bychom neměli nejen med, ale asi tak třetinu potravin.

Nahradí včely stroje?
Vědci nyní vyvíjejí drobounké létající drony, díky nimž by mohly být opylovány alespoň nejdůležitější plodiny, například citrusy a ovocné stromy.

KRÁLÍČEK MILÁČEK
Lepší je vybrat některé zakrslé plemeno, které je vyšlechtěno tak, aby mohlo žít i v bytě. Králíčci bývají nenároční společníci, jsou přátelští a přítulní a dokážou pěkně lumpačit. Ochočíte si je ale jen tehdy, když se jim dostatečně věnujete, berete je do ruky a mluvíte na ně.

Králíčci se chovají v kleci o větších rozměrech. Můžete je ale chovat i venku, protože mají rádi čerstvý vzduch. Myslete však na to, aby králíčci nebyli v průvanu nebo na přímém slunci. Také mají rádi klid, proto jim dopřejte tiché prostředí. Nadměrný hluk je nejen vyplaší, ale může jim způsobit stres.

Králíčci musí mít vždy dostatek potravy, zeleninu, ovoce, trávu, tvrdý chléb, a především seno. Nezapomeňte na vhodnou nádobu na vodu, která by měla být čerstvá každý den.

Také je potřeba zajistit jejich bezpečí u vás doma. Odstraňte proto z jejich dosahu všechny kabely, protože je králíci rádi hlodají.

MYŠKY KAMARÁDKY
Myší se bojí hlavně ženy, ale jejich chov potěší snad každé dítě. Myšky jsou aktivní, rády šplhají a skáčou. Mají rádi společnost, proto je lepší, když si pořídíte hned dvě. Pokud se jim budete vzorně věnovat, snadno si je ochočíte, takže je budete moci nosit třeba v kapsičce u košile.

Pro jejich bydlení je vhodná klec, plastový box nebo skleněné akvárium. Jejich příbytek je však potřeba zajistit, aby neměl velké díry, jinak vám myšky vyskáčou ven. Jako podestýlka jim vyhovují hobliny nebo jiný dřevitý materiál. Myšky také mají rádi domeček, ve kterém odpočívají a spí. Na hraní zbožňují různé papírové ruličky, lana na šplhání, nebo jen kus větve na okusování.

Tato nenáročná zvířátka milují zrní a různé směsi pro myšky, seno, trávu, rýži, zeleninu i ovoce. Přidat jim můžete také tvrdý chléb, housky a rohlíky. Neměli byste také zapomenout na to, aby myšky měly přístup k čerstvé vodě.

KRÁLÍČEK MILÁČEK
Lepší je vybrat některé zakrslé plemeno, které je vyšlechtěno tak, aby mohlo žít i v bytě. Králíčci bývají nenároční společníci, jsou přátelští a přítulní a dokážou pěkně lumpačit. Ochočíte si je ale jen tehdy, když se jim dostatečně věnujete, berete je do ruky a mluvíte na ně.

Králíčci se chovají v kleci o větších rozměrech. Můžete je ale chovat i venku, protože mají rádi čerstvý vzduch. Myslete však na to, aby králíčci nebyli v průvanu nebo na přímém slunci. Také mají rádi klid, proto jim dopřejte tiché prostředí. Nadměrný hluk je nejen vyplaší, ale může jim způsobit stres.

Králíčci musí mít vždy dostatek potravy, zeleninu, ovoce, trávu, tvrdý chléb, a především seno. Nezapomeňte na vhodnou nádobu na vodu, která by měla být čerstvá každý den.

Také je potřeba zajistit jejich bezpečí u vás doma. Odstraňte proto z jejich dosahu všechny kabely, protože je králíci rádi hlodají.

MYŠKY KAMARÁDKY
Myší se bojí hlavně ženy, ale jejich chov potěší snad každé dítě. Myšky jsou aktivní, rády šplhají a skáčou. Mají rádi společnost, proto je lepší, když si pořídíte hned dvě. Pokud se jim budete vzorně věnovat, snadno si je ochočíte, takže je budete moci nosit třeba v kapsičce u košile.

Pro jejich bydlení je vhodná klec, plastový box nebo skleněné akvárium. Jejich příbytek je však potřeba zajistit, aby neměl velké díry, jinak vám myšky vyskáčou ven. Jako podestýlka jim vyhovují hobliny nebo jiný dřevitý materiál. Myšky také mají rádi domeček, ve kterém odpočívají a spí. Na hraní zbožňují různé papírové ruličky, lana na šplhání, nebo jen kus větve na okusování.

Tato nenáročná zvířátka milují zrní a různé směsi pro myšky, seno, trávu, rýži, zeleninu i ovoce. Přidat jim můžete také tvrdý chléb, housky a rohlíky. Neměli byste také zapomenout na to, aby myšky měly přístup k čerstvé vodě.